Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Kdo přijde o plyn? Výrobce sušenek ano, mlékárna ne. A to se firmám nelíbí

Foto: Profimedia.cz

Výrobci masa by neměli přijít o plyn. Zákon už však v případě plynové nouze nechrání výrobce obalů a jiné dodavatele. Ilustrační snímek.

Reklama

15. 8. 8:41

Vyhláška o stavu nouze v plynárenství určuje, které provozy přijdou v krizi o energetické dodávky. Jatka, mlékárna a lahůdkář o plyn nepřijdou. Výrobce müsli a sušenek má smůlu. Současný zákon se musí změnit, volá průmysl.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Představme si hypotetickou situaci. V zimě přestane téct do Česka ruský plyn. Začne přídělový systém podle krizových scénářů. Co se stane, pokud se nezmění současná legislativa?

Plyn dál poteče do mlékáren, výrobcům uzenin a masa, pekárnám nebo výrobcům lahůdek. Dodávky se naopak přiškrtí výrobcům müsli, sušenek a dalších trvanlivých potravin.

Umožňuje to vyhláška o stavu nouze v plynárenství. Její současné znění slibuje podle interpretace Potravinářské komory ČR jistotu dodávek plynu v případě krize pouze výrobcům potravin, které podléhají rychlé zkáze.

Konkrétně drží vyhláška ochrannou ruku nad odběrnými místy s předpokládaným ročním odběrem nad 630 MWh, která „zajišťují výrobu potravin denní spotřeby pro obyvatelstvo, zejména zpracování potravin podléhajících zkáze“.

Chráněny jsou také provozy s nebezpečím úhynu zvířat. Z nepotravinářských firem potom například výroba pohonných hmot, spalovny komunálního odpadu, plnicí stanice, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb, věznice, krematoria a v neposlední řadě Česká národní banka.

Ministerstvo průmyslu a obchodu je pod obrovským tlakem zájmových sdružení včetně zástupců středního a těžkého průmyslu, dopravy, zemědělců a potravinářů, aby krizové zákony urychleně novelizovalo.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) letos poslal na ministerstvo průmyslu zásadní připomínku, aby do chráněné kategorie D resort zařadil všechny potravináře. Neuspěl.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto připomínku neakceptovalo, ale navrhlo jinou možnost řešení,“ uvedl mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Resort průmyslu si po Ministerstvu zemědělství vyžádal data o nejnutnější spotřebě plynu u potravinářských a zemědělských firem v Česku.

Průlom může přinést zatím poslední schůzka z minulého čtvrtka mezi zástupci potravinářských firem a Ministerstva průmyslu a obchodu. „Schůzka dopadla tak, že ministerstvo vyjádřilo pochopení pro naše argumenty,“ uvedla šéfka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Jasněji by mohlo být začátkem tohoto týdne.

Ministerstvo průmyslu a obchodu do uzávěrky tohoto textu na otázky SZ Byznys nereagovalo.

Vyhláška, která řeší plynovou krizi, rozděluje výrobce potravin do dvou skupin. Výrobci jídla, které se rychle kazí, však mají výhodu jen na papíře. Zákon totiž nemyslí na jejich dodavatele. Třeba na výrobce obalů, pekárenských směsí a producenty krmiv pro hospodářská zvířata.

„Když dodavatel obalů přestane vyrábět, do čeho budeme plnit potraviny? Omezena dodávkami plynu by neměla být ani produkce krmiv pro hospodářská zvířata. Mohlo by to vyvolat docela vážné problémy. Řetězec musí být ošetřený jako celek,“ tvrdí ředitel pro strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna.

Pokud přestanou vyrábět výrobci cereálií, sušenek nebo konzerv, které kupují statisíce lidí, nahradí podle něj zákazníci tyto potraviny jinými. „Obrovsky se zvýší tlak například na pekárny,“ míní Koberna.

Vyhláška v současné podobě nemyslí ani na výrobu krmiv pro domácí mazlíčky, což by podle něj dál zvýšilo tlak na potravináře, protože chovatelé budou jídlo pro psy a kočky nahrazovat klasickými potravinami.

Vedle plynové vyhlášky by měl pravidla hry v případě energetické nouze stanovit také zákon o krizovém řízení a několik dalších zákonů, které nebyly dlouhá léta novelizovány a jsou pro současnou situaci nevyhovující.

Faktem však je, že součástí kritické infrastruktury by chtěl být každý továrník, ale v praxi to nebude možné. Uvědomují si to i ti, kteří s vládou tvrdě vyjednávají o podmínkách.

„Vnímáme více oblastí, které by měly být zařazeny ve vyšší kategorii, zároveň chápeme, že je třeba zachovat nějakou prioritizaci, protože potřebných sektorů pro zachování základního chodu společnosti, nejen v potravinářství, je mnoho,“ říká Jan Harnych, manažer pro energetiku Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz usiluje o změny vládního nařízení o kritické infrastruktuře. Podle něj nebudou zařazeni do kritické infrastruktury lokální producenti nebo firmy, které poskytují nějaký výrobek nebo službu jako vedlejší produkt. Navíc ani firmy, které v kritické infrastruktuře jsou, nemají automaticky nárok na 100 procent dodávek.

Podle svazu se legislativa musí změnit tak, aby chránila klíčové dodavatele vody, tepla a také firmy v odpadovém hospodářství. Další kritickou skupinou jsou cementárny, hutě a sklárny, které nemohou vypnout pece ze dne na den, protože by se poškodily.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované