Ruský deník: Rusko se za pouhý měsíc ponořilo do totalitní propasti

Před měsícem jsem se narychlo vrátil do Moskvy. Rusko už rozpoutalo válku proti Ukrajině, nebe nad Evropou se začalo uzavírat a do země Vladimira Putina přestaly létat evropské letecké společnosti.

Přijde mi teď úsměvné, jak jsem se třásl, abych dostal včas výsledek PCR testu, protože po vízu to je ta hlavní bumážka, bez které vás do Ruska nepustí. Kde jsou ty časy, kdy covidové restrikce bylo to jediné, co mi ztrpčovalo život? Kde jsou sakra ti Číňani, když je svět potřebuje?

Přijel jsem se do Moskvy a zjistil jsem, že Putinovy tanky odtáhly zemi o takových čtyřicet let zpět.

Nikdy jsem si nemohl představit, že budu žít v zemi, kde je toaletní papír dražší než vodka. Přirozeně ten lepší, třívrstvý. Papír šedavé barvy je pořád k mání za dvacet rublů. Ale to je pocitově výlet zpět do SSSR. Se vším všudy.

Sůl, cukr, dámské hygienické vložky – to je stále nedostatkové zboží i v Moskvě. Ale Coca-Cola se stále prodává, jakoby se nechumelilo.

Smířil jsem se s tím, že si v Rusku neobjednám hotel přes Booking.com, letenku přes Skyscanner a videohry v oficiálním Playstation Store.

Fronty u bankomatů, jak tomu bylo v prvních dnech po ruském útoku na Ukrajinu, zmizely. Opravdu mě ale štve, že v obchodě nemohu platit svou českou kartou, protože Rusko bylo odříznuto od platebních služeb Mastercard a Visa. Ruský platební systém Mir nebo čínský UnionPay nejsou alternativou. Hodí se leda tak na nákup v Aliexpressu.

Objevil se zajímavý fenomén, který odporuje tradičnímu povýšeneckému přístupu Rusů k okolním státům. Nejmenovaná ruská cestovka pořádá zájezdy do středoasijského Uzbekistánu. Za třiadvacet tisíc rublů (cca 5300 korun) si tam Rusové mohou lehce zařídit platební kartu s Mastercard nebo Visa a platit jí v zahraničí, jakoby žádné sankce nebyly.

Stačil jeden pouhý měsíc a ruská hrdost dostala solidní ránu na solar. Dříve byl Uzbekistán dodavatel levné pracovní síly do Ruska, teď poskytuje od globálního světa izolovaným Rusům bankovní služby.

Izolace Ruska od normálního konzumního životního stylu 21. století zemi nevrací do Sovětského svazu. Do minulosti, kterou Rusové velebí a nedají na ni dopustit, vtahuje totální válcování lidských práv v zemi. Zejména svobody projevu.

Je bizarní si představit, že státní cenzor zakáže nazývat válku válkou. Nebo že pod hrozbou perzekucí ruská média nesmí zveřejnit rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který s ním ruští novináři udělali.

Je tak sovětské, že ruský režim trestá kritiku „zvláštní operace“ na Ukrajinu či nově za takzvané „lživé zprávy o činnosti ruských státních orgánů působících v zahraničí při ochraně zájmů země a jejích občanů.“ Ať už to znamená cokoliv.

Je absurdní zakázat populární animovaný seriál Masjaňa, protože se vysmíval ruskému vojenskému dobrodružství na Ukrajině.

Ale takové je dnešní Rusko. Za pouhý měsíc z autokracie skočilo do totalitní propasti. A většina Rusů tomu zběsile fandí.