Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Hnutí SPD vzniklo roku 2015, po odchodu poslanců Tomia Okamury a Radima Fialy z hnutí Úsvit přímé demokracie. Svoboda a přímá demokracie je známá populismem a antiimigrační a antiislamistickou politikou, podporuje přímou demokracii a kriticky vystupuje proti EU. Za ideologii, které dominuje patriotismus a nacionalismus, je hnutí často označováno za radikální až krajně pravicové. Současným předsedou hnutí je Tomio Okamura.

V říjnových volbách 2025 přizvalo SPD na své kandidátky další strany, Trikolórou, Svobodné a PRO. Ačkoliv doufali ve dvojciferný výsledek, strana získala 7,78 procent, což znamenalo 15 mandátů, a zůstala tak daleko za očekáváním.

Ministerstvo vnitra ČR uvedlo, že strana SPD využívá ke své politice dezinformace a konspirační teorie, podněcuje ve společnosti nenávist a strach, čímž cílí na část populace, která si předložené informace neověří, a pravidelně zmiňuje SPD kvůli extremistickým a xenofobním názorům ve svých zprávách o extremismu a předsudečné nenávisti. Strana kvůli tomu podala sérii žalob, některé uspěly, jiné ne.

Klíčovými hodnotami SPD jsou vlastenectví a přímá dekmokracie. Požadují například přímou volbu poslanců, starostů a hejtmanů; hmotnou a trestní odpovědnost politiků a soudců“, referendum o důležitých otázkách, jako je například členství České republiky v NATO nebo v Evropské unii. Jeho cílem je zpřísnit imigrační zákony, nesouhlasí s manželstvím stejnopohlavních párů.žaduje zrušení pozitivní diskriminace a preference občanů na základě rasy, etnika nebo náboženství.

Mezi nejznámější politiky strany patří vedle Tomio Okamury a Radima Fialy i bývalý zastupitel Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna nebo bývalý ministr zdravotnictví a poslanec europarlamentu Ivan David.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie se formovalo v roce 2015 v důsledku krize s financováním strany Úsvit přímé demokracie, jejímž byl Okamura předsedou. Její členové ho obvinili z tunelování strany a společně s Radimem Fialou je vyloučili. Okamura a Fiala si založili vlastní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Od té doby je jejím předsedou Tomio Okamura, jehož jméno strana i jednu dobu nesla (2016-2019).

Strana má úspěchy u voličů zejména v oblastech s vyšším výskytem sociálně vyloučených lokalit. V roce 2017 získala strana 22 mandátů a Okamura se stal místopředsedou Sněmovny.

V roce 2021 oslovovala strana voliče prostřednictvím Jarmarku, kde dle svých slov nabízela potraviny za férové ceny. Ty se ovšem pohybovaly na hranici výrobní hodnoty a spokojení návštěvníci jarmarku SPD tak mohli nabýt dojmu, že takové ceny potravin by bylo hnutí v čele s Tomiem Okamurou schopné zajistit po volbách i v supermarketu. Strana získala ve volbách 2021 20 mandátů. O dva roky později vyslala do prezidentských voleb svého kandidáta Jaroslava Baštu (dřív ČSSD), ale neuspěl.

Před volbami v roce 2025 zopakovalo SPD volební kampaň s jarmarky, navíc se spojilo s dalšími uskupeními (PRO, Trikolorou a Svobodnými), jejichž zástupci se nechali zapsat na kandidátky SPD. Tento postup byl kritizován s tím, že jde o nepřiznanou koalici (která potřebuje vyšší kvórum pro vstup do Poslanecké sněmovny). Stížnost u Ústavního soudu neuspěla, uskupení získalo 15 mandátů.

SPD provázejí nejasnosti kolem hospodaření i financování kampaní. Zvláštní způsob nakládání s penězi, fungování Okamury i poslušnost poslanců vynucovaou svéráznými metodami popsal seriál Seznam Zpráv Zvláštní vydání.

Významný člen SPD, místopředseda a dlouholetý poslanec Jaroslav Foldyna je kritizován za podporu a sympatie k hnutí Noční vlci, které má blízko k ruskému prezidentovi Putinovi.