Hlavní obsah

Přehledně: Jaká je vládní pomoc pro firmy kvůli drahým energiím

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Vláda má i podporu pro energeticky náročné podniky.

Reklama

Vysoké ceny energií dopadají nejen na domácnosti, ale i na firmy. Problém mají především ty, jejichž provoz je náročný na spotřebu energií. Vláda pro malé, střední i průmyslové podniky přichystala finanční pomoc.

Článek

Tuzemské firmy bojují o přežití. Vysoké náklady na energie jsou pro ně zdrcující, především pro podniky v energeticky náročných odvětvích, které mají velkou spotřebu, která se propisuje do jejich nákladů.

Vláda proto zakročila proti drahým energiím nejen u domácností, ale i u firem. Rozlišuje se však, zda jde o malou a střední firmu, nebo velkoodběratele plynu a odběrné místo připojené na hladinu vysokého a velmi vysokého napětí.

Na koho se vztahuje zastropování cen?

Pokud je podnik připojen na hladinu nízkého napětí u elektřiny nebo jeho roční odběr plynu tvoří méně než 630 MWh, platí pro něj zastropovaná cena stejně jako u domácností. Malé a střední firmy tak zaplatí za MWh odebrané elektřiny nanejvýš 6 050 Kč a za odebraný zemní plyn maximálně 3 025 Kč za MWh.

Cenový strop však u malých a středních podniků, které jsou připojeny na hladinu vysokého napětí, platí pouze pro 80 procent nejvyšší roční spotřeby za uplynulých pět let. Pokud má firma roční odběr plynu vyšší než 630 MWh, ale maximálně do 4 200 MWh ročně, platí pro ni stejné kritérium jako u elektřiny – strop má zjištěn jen u 80 procent spotřeby v uplynulých pěti letech.

Co je třeba doložit?

Společnosti z řad maloodběratelů budou mít nárok na zastropované ceny automaticky, a o nic proto nemusí žádat. V případě malých a středních podniků připojených k vysokému a velmi vysokému napětí budou muset svému dodavateli doložit čestné prohlášení, které je ke stažení na webu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Stejná pravidla platí i pro odběratele plynu.

Prohlášení musí firma odevzdat obchodníkovi s elektřinou nebo s plynem za každé odběrné místo, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce, který předchází měsíci, kdy bude zastropování cen startovat. Odevzdávat se bude do elektronického systému dodavatele, pokud jej má, nebo přes datovou schránku či v papírové podobě.

Podle čeho se posuzuje malý a střední podnik?

Kritériem pro zařazení podniku mezi malý a střední je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv). Počet zaměstnanců musí být splněn vždy, u zbývajících dvou požadavků musí podnik splňovat alespoň jeden.

Podnik se může zařadit do kategorie malých a středních, pokud zaměstnává méně než 250 lidí. Jeho roční obrat nesmí přesáhnout 50 milionů eur a velikost aktiv nesmí být vyšší než 43 milionů eur. Tyto rozhodující faktory se musí vztahovat k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období.

Podniky se podle Ministerstva průmyslu nikdy neposuzují samostatně, je nezbytné sledovat okolí podniku, tedy pokud má partnerský či spojenecký vztah s jinou firmou.

Od kdy cenový strop pro firmy platí?

Cenový strop začne platit na spotřebu od 1. ledna 2023 s tím, že vláda může platnost zastropování cen prodloužit formou nařízení vlády.

Co když nemám smlouvu na energie?

Dodavatelé poslední instance (ČEZ, E.ON, PRE, Innogy a Pražská plynárenská) budou mít vůči maloodběratelům tzv. kontraktační povinnost. To znamená, že budou muset zákazníkům smlouvu nabídnout i v případě, že by to pro ně znamenalo vysoké ceny. Zastropování cen se tak na ně bude vztahovat.

Co firmy, které na strop nedosáhnou?

Ostatní odběratelé elektřiny a plynu mohou čerpat podporu z tzv. Dočasného krizového rámce. Podmínkou pro získání dotace je energetická náročnost podniku a jeho připojení k hladině vysokého či velmi vysokého napětí nebo roční odběr plynu vyšší než 630 MWh. Podpora se bude týkat firem, jež podnikají v zemědělství, lesnictví, rybářství nebo v těžebním a zpracovatelském průmyslu.

Co rozhoduje o energetické náročnosti podniku?

Energeticky náročnou společností je ta, jejíž náklady na energie odpovídají alespoň třem procentům z jejích výnosů.

Co když firma energeticky náročná není?

Ta by měla mít na pomoc nárok také, a to pokud se její náklady na energie v období od 1. února do 31. prosince 2022 oproti loňskému roku alespoň zdvojnásobí.

Na jak velký příspěvek si firmy sáhnou?

Tyto firmy budou mít nárok na pomoc v maximální výši 45 milionů korun. „Pro jakoukoliv firmu spadající do oprávněných žadatelů bude výše dotace činit 30 procent způsobilých nákladů. V případě energeticky náročných firem, které jsou ve ztrátě, pak bude max. výše podpory na firmu činit až 200 milionů Kč, přičemž ztráta se počítá za každou jednotlivou firmu,“ říká mluvčí MPO David Hluštík.

Jak je to u holdingů?

V případě holdingů se kritéria pro získání pomoci posuzují u každé firmy zvlášť a o podporu musí samostatně i zažádat. „Přičemž podpora za skupinu partnerských nebo propojených podniků je pak celkově omezena na dva miliony eur, resp. 25 milionů eur pro energeticky náročné firmy, resp. 50 milionů eur pro vybrané energeticky náročné firmy dle přílohy Dočasného krizového rámce,“ popisuje Hluštík.

Co bude třeba doložit v případě velkoodběratelů?

Specifika a náležitosti pro získání podpory z Dočasného krizového rámce budou zveřejněny až spolu s výzvou programu.

Jakou další podporu pro firmy vláda chystá?

Všem odběratelům elektřiny jsou od začátku října 2022 odpuštěny poplatky za podporované zdroje energií. Pro větší firmy z energeticky náročných odvětví jsou k dispozici letos i příští rok kompenzace nepřímých nákladů. Mohou tak získat až 800 milionů korun.

1. Dávky a dotace

2. Chci ušetřit za energie

3. Energie

4. Bydlení

5. Fotovoltaika

6. Kalkulačky

7. Když nevyjdu s penězi

8. Kde mi peníze vydělají

9. Pro důchodce

10. Záchrana byznysu

11. Jak ušetřit v kuchyni

Reklama

Doporučované